PÁTEK
První kvalifikaci na kultovní čtyřiadvacetihodinovce zvládl Michal Filla i jeho kolegové z týmu Rico Penzkofera s krkolomným názvem VAN ZON BOENIG MOTORSPORTSCHOOL na výbornou. V kategorii litrových stocků se ve čtvrtek umístili na třetím místě, v celkovém hodnocení je pak tým z číslem 13 čtrnáctý.
„Do kvalifikace, na kterou má každý jezdec půlhodinu, jsem startoval jako první z týmu, což znamená velkou zodpovědnost - tedy nerozbít kolegům motorku,“ smál se do telefonu Michal Filla, který ale nebyl úplně spokojený s nastavením BMW S1000RR. „Osobně bych si jinak nastavil předek, aby motorka šla lépe do zatáčky, ale nastavení musí vyhovovat všem třem, tudíž si musím zvyknout. Jinak jde všechno perfektně. Náš nejlepší čas 1,42,9 zajel Belgičan Werner Daemen, je to velký profík a hodně rychlý kluk. Já jsem měl čas zhruba o sekundu pomalejší a Matti Seidel je zase o cca sekundu za mnou, takže to máme hodně vyrovnané a můžeme si klidně troufnout i na bednu, i když bych nerad předbíhal, všichni víme, jak je endurance ošidný.“
Po setmění následoval noční trénink – pro Michala první v životě.
„Musím, říct, že to byla ohromná zábava, i když jsem měl k dispozici jen šest kol. Čas jsem měl překvapivě jen o tři sekundy horší. Počítám, že v sobotní noci bych mohl jezdit ještě rychleji.“
Na rozdíl od České republiky vládne ve Francii pěkné počasí a závodníci si mohou zatím užívat klidu, než fanoušci rozpoutají známé bold´Orské peklo.
„Zatím je klid, ale slyšel jsem tomhle závodě hodně a už se nemůžu dočkat na sobotu!“
Michal Filla ovšem není jediným Čechem na letošním Bol d´Or. V druhém týmu Rico Penzkofera BOENIG PENZ13 COM startuje český roadracingový specialista Michal „Indy“ Dokoupil, jehož kvalifikační best byl velmi slušných 1,49,09.
V celkovém pořadí se první tři týmy ve svých zprůměrovaných časech poskládaly do jedné desetiny sekundy(!) v pořadí: Team SRC Kawasaki, BMW Motorrad France a Suzuki Endurance Racing Team.
Dnes (v pátek) čeká účastníky závodu druhá kvalifikace a následný relax a příprava na pořádnou závodní šichtu…
ZÁVOD
Michal Filla je na Bol d´Or na bedně!
Třetí místo v kategorii litrových stocků obsadil ve čtyřiadvacetihodinovce Bol d´Or na okruhu Magny Cours tým VAN ZON BOENIG MOTORSPORTSCHOOL a k tomuto výsledku mu vydatně pomohl Michal Filla (další členové týmu Belgičan Werner Daemen a Němec Matti Seidel). Pro tým s číslem 13 (celkově skončil třináctý) to byl endurance se vším všudy – technické problémy, zdravotní potíže a nakonec třetí místo, když se v kategorii litrových stocků poskládaly v konečném pořadí čtyřiadvacetihodinového závodu druhý třetí a čtvrtý tým do osmi sekund!!!!
„Nakonec je to dobrý výsledek, ale nebýt technických potíží, vyhráli bychom,“ popisoval po závodě Michal, který se netajil tím, že je fyzicky naprosto vyčerpaný.
Jaké technické problémy jste měli?
Je to neuvěřitelný, ale pětkrát nám prasknul výfuk. Šlo o nějakou vadnou sadu a po několika hodinách jízdy byla ve svodech vždycky trhlina. Náhradních dílů bylo sice dost, ale výměnami svodů jsme ztratili dohromady asi dvanáct kol. Bylo to k pos…. – dohnali jsme ztrátu a prasknul výfuk, znova stáhli náskok a znova prasknul výfuk…Vzhledem k tomu, že jsme i po tom všem skončili tři kola za vítězným týmem stocků, tak to přece jen trochu zamrzí.
To znamená, že když motorka jela, byli jste hodně rychlí.
Já a Werner Daemen jsme jezdili celkem rychle a hodně vyrovnaně a v tom byla naše síla a ani Matti Seidel nebyl pomalý. Navíc jsme pod vlivem událostí jezdili v šíleném tempu, skoro jako při sprintech.
Jak vypadala noční pasáž?
To byl masakr! Matti Seidel si musel kvůli žaludečním problémům jít na chvíli lehnout, takže jsme s Wernerem absolvovali každý dvouhodinovku. Já jsem jel v tahu od dvou do čtyř – jen s přestávkou na tankování – a ta druhá hodina byla opravdu drsná. A musím říct, že jsem koukal, jakou kudlu můžou v noci jet borci z prvních tří týmů, kteří se specializují na endurance – jezdí časy skoro jako ve dne!
A noční ohně na Bol d´Or?
Atmosféra neuvěřitelná, ale pro závodníka peklo. V několika zatáčkách jsem v noci kvůli kouři skoro nic neviděl a v závěru té noční dvouhodinovky se mně z toho smradu zvedal žaludek… ale o tom to přece je.
Závěr závodu byl neuvěřitelný, dotahovali jste týmy před sebou a na třetí příčku jste poskočili asi čtvrthodinky před koncem!
Poslední dvě střídání jsme naplánovali tak, abych jel já co nejdéle a po mně Werner to samé. Tři kola jsem se s motorkou procukal, protože jsem už jel jen na výpary, ale musel jsem to risknout, jinak by Werner bez dalšího tankování nedojel. I on pak projel cílem úplně na suchu. Byla to riskantní taktika, ale jediná možnost jak zachránit závod.
Na druhou stranu mít ještě hodinu navíc, mohli jste být druzí.
Mohli, ale taky mohl znova prasknout výfuk…
Měl jsi přehled o druhém týmu Rico Penzkofera, v němž jel Indy, a musel po čtyřech hodinách skončit?
Bohužel se jim podařilo hned několikrát spadnout a motorka to nepřežila.
Jak se teď cítíš?
Sotva lezu do schodů, vždyť jsem absolvoval jedenáct střídání!!!
Michalovi a celému týmu velká gratulace!!!
Výsledky najdete na www.fim-live.com.
redaktoři |
reklama |
provozovatel