naokruh.cz

HKT Racing: sedmihodinovka v Mostě

Vrchol sezony! Kuba Smrž, Matěj Smrž, Lukáš Pešek a další bouráci se zúčastní CEC! Paráda, aspoň se od těchhle rychlíků něco naučíme! Nakonec to bylo všechno jinak a ne jen kvůli tomu, že slibované hvězdy buď nepřijely nebo se nezúčastnily.

HKT Racing měl předem ohlášený výpadek v podobě absence Koldy, který doma čekal až vykoukne na svět malinký závodník Filip. Podařilo se to sice až o tři dny později, ale přesto je to pro HKT Racing nejlepší zpráva letošní sezony! A ne proto, že bych těch špatných bylo letos tolik… zkrátka Koldo, gratulujeme!

Proto jsem na závod povolal posily. Kromě Špagety (RSV 1000 05) startovali ještě Michal Šot alias Padre (RSV 1000 09) a Václav Pimper vulgo Pimpiš (R1 07). Všichni spolehliví, obětaví a pohodoví borci, což jsou pro opravdu dlouhý endurance základní vlastnosti… někdy podstatnější, než nějaká ta sekunda.

Sešli jsme se všichni v Mostě už v pondělí večer, abychom v úterý absolvovali volné tréninky a někteří závod CSC. Nebyla by to akce s IV Racingem, abych nemusel obouvat mokrý gumy, ačkoliv týden předtím i týden po tom jsme se smažili v tropických vedrech… ale to už je snad normální. Odpoledne trať vyschla a závod se mohl jet „na suchejch“. Bohužel jsem já i Padre zajeli kvalifikační čas ráno na vodě a taxme museli startovat ze sedmadvacátého, resp. dvaatřicátého místa. Samotný závod pak proběhl v pohodě (až na tradiční hustou strkanici v retardéru, kterou odnesl Laki z Vangelas). Já se prokousal na deváté místo, Padre přes bolesti z pádu v tréninku skončil dvacátý. Ale hlavně, že jsme přežili a v plné sestavě a mohli se chystat na sedmihodinovku. Chlapcům v týmu jsem večer zvlášť zdůraznil, že musíme hlavně dojet bez pádu a bez chyb! Kdybych věděl, co bude následovat, hned bych si naliskal… ale popořadě.

CEC

Počasí tentokrát vyšlo výborně, střídavě oblačno, ale bez deště, teplota lehce nad dvacet, no zkrátka I DE ÁL… jak by řekl Belmondo. Do kvaldy jsem nastoupil já a nějakých 1:47:7 nám dalo jedenácté místo (ne, že by na tom u sedmihodinovky záleželo). Ve zbytku času se pak vystřídali všichni jezdci. Následovalo spektakulární focení všech zúčastněných, který proběhlo bez větších zmatků a pak už přípravy na start.

Do něj jsem nastoupil já a startovací procedura proběhla v klidu, tentokrát všichni vesměs pochopili, že sedmihodinovka se na startu nevyhraje a tak to byl spíš klidný rozjezd do závodu. Ten pro mě ovšem skončil už ve čtrnáctém kole. Po startu jsem začal kroužit celkem v pohodě v časech 1.47. Ve výše zmíněném kole jsem projel dolík takovým způsobem, že jsem se nestačil divit – naprostá paráda, vytočená trojka, přední lehce ve vzduchu, dávám čtyři, fofr jak blázen a řvu si do helmy jakej jsem frajer! Vzápětí to radikálně měním na konstatování, jakej jsem debil. Skvělej výjezd znamená větší rychlost na konci rovinky a taky posunutí brzdného bodu. To jsem ale nedomyslel a hrábl za to na standardním brzdném bodu před matadorem. S totálně rozhozenou motorkou jsem se dořítil až k obrubníku , kde jsem se pokusil motorku ještě položit, ale ještě jsem trochu držel přední brzdu a motorka se rovná zpět a… konečná Kačerov. Motorka šla přes boudu a já taky.

Pomalu jsem se sebral a obhlédl škody, motorka nic moc, kombi utržené koleno a pekelná bolest v rameni. Ale hlavně jsem klukům nadělil pětikolovou ztrátu a v podstatě pohřbil vyhlídky na pěkný umístění. Hlavně, že jsem všem kázal o bezpečné a spolehlivé jízdě. Milionkrát kurva!

Kluci do toho přesto vlítli hlava nehlava a tahali jak zběsilí! Zatímco jsem odjel na rentgen (naštěstí žádná zlomenina), kde jsem potkal další dva účastníky závodu, to Špageta s Padrem a Pimpišem vytáhli na šesté místo v kategorii, což bylo v dané situaci skvělé! Každý si z Mostu odvezl „best“, Pimpiš krásných 1.47.7! a hlavně už nepadali :-)!

Já se usadil k počítači s lifetimingem a sledoval, jak se „mí“ závodníci přesypali přes Mechanic toys! Páté místo. V dané konstelaci krásný výsledek. Box šlapal jak měl, motorky fungovaly a ve druhé půlce závodu se přestalo všeobecně padat (za první hodinu a půl byl na trati třikrát safety car). Zkrátka nádherný závod.

Do cíle jsme dojeli už bez větších problémů, akorát ne na pátém místě. Ukázalo se, že Yasukam (skončili třetí), kteří podle rozpisu startovali v licencích, v licencích nestartují. Takže nakonec šestý flek, ale pořád dobré. Pro HKT to sice znamená už větší ztrátu na první místo celkově, ale druhé si ještě můžeme utrhnout. Tak nám držte palce!

Děkovačka bude tentokrát dlouhá:

Za prvé Špagetovi, Pimpišovi a Padremu za skvělej výkon a body pro HKT Racing! Mekaniko Davidovi a Ampérovi za skvělou práci v boxech! Petrovi a Romanovi za sedm hodin stání na boxovce! Nikotinovi za odvoz do špitálu a všem, co nás přijeli na závod podpořit! Děkujeme!

--Honza--

 

Výsledky závodu naleznete ZDE