Článek

Den, kdy je druhé místo vítězstvím!

V neděli 12/9 se v Mostě odehrál jeden z nejdivočejších závodů naší kariéry s fantastickým koncem pro HKT Racing. Co bylo před tím, při tom a po tom čtěte níže, ale je to jen pro silné povahy.

CSC

Kolda

Sobotní trénink jsme si dali s Honzou napůl a tak jsem měl na kvalifikaci k dispozici pouze jednu dvacetiminutovku (výmluvy, to mi vždycky šlo). Podařilo se mi zajet celkem solidních vysokých 1:44 a to stačilo na druhou řadu a sedmé místo na startu. To bylo celkem dobré, protože, když jsem viděl jaké časy sypou z rukávu kluci Dafiťáci a ostatní, ani jsem v takové umístění nedoufal.

Startu jsem se trošku bál. Přece jen byl pro nás prioritou CEC, ve kterém jsme měli jet o celkové prvenství a nechtěl jsem to rozvěsit hned v šikaně. Ostatní zřejmě takové problémy neřešili, protože se do první zatáčky vrhli jako stádo splašených koní. Vrcholem a skokanem závodu byl bezesporu Tomáš Mysliveček, který se z cca čtvrté řady proháčkoval, s loktem klouzajícím po boxové zdi, až přede mě a začal zdárně špuntovat. V následné rychlé levé kolem mě ještě produněl Perňa na KTM a byl jsem rázem na jedenáctém fleku. Pěkný začátek :o( Začalo se tlačit na pilu. Tomáš nás s Perňou držel hezky za sebou a dlouho jsme na jeho defenzivní jízdu nemohli najít recept. Pak jsem to už nevydržel, vida, že „ploužíme“ kola kolem 1:47 a pustil jsem to nejprve Perňovi do Matadoru a následně i Tomášovi, už ani nevím kde :o) Cca 100 metrů před sebou jsem měl skupinku tří motorek. Začal jsem drtit svou Hondici, co jen škubající se gumy dovolovaly a časy kolem 1.43 jsem se na ně docvakl. Už jsem v hlavě chystal akak, když v nájezdu do šikany havaroval jezdec ze skupiny přede mnou. V tu chvíli chyběly do konce závodu asi tři kola. Bohužel záhy zavlály červené vlajky a závod byl ukončen. Tím pádem jsem skončil na nelichotivém sedmém místě a vysloužil si přezdívku „vyhaslá hvězda amatérských závodů“ :o) Ano, jak říká klasik…přijdou noví, lepší, ti se nezakecaj… :o) Nedostižná konkurence v podobě Dafiťáků jela opět famózně. David Ouředníček vyhrál, Martin Trachta těsně druhý a pro uklidnění nás ostatních tam bouchnul best závodu 1:41, 8 …bomba a tichá závist… :o) Druhý zástupce HKT Racing Pimpi, se ze zadních pozic na startu (jezdil kvalifikaci ve skupině C, takže nešlo zajet nějaký solidní kvalifikační čas), prokousal s osobáčkem na krku (1:46,8) až na osmnáctou pozici.

Přes pouhou polovinu odjetých závodů jsem se v seriálu CSC celkově umístil na druhém místě. Vítězství si odnesl Marek Hartl a třetí místo obsadil Alino z Vangelas. Bylo to fajn…

CEC

Poslední závod CEC v Mostě byl naprosto šílený. Tentokrát to ale nebylo počasím, protože IV racing trefil fakt krásný víkend, ale hlavně příběhem dvou týmů, které se prali o celkové prvenství v kategorii EC SBK (tedy nelicencovaný superbike).

Situace byla jasně daná, my – HKT Racing – jsme na celkově první tým MotoRobert ztráceli před posledním závodem 3,5 bodu. Takže jasný plán byl, někde těch tři a půl bodíků urvat, což bylo letošních výkonech „Robertů“ (v sestavě Petr Pastor, Marek Hartl a Alan Krecar) poměrně náročný úkol. Nicméně se strategií jsme si moc hlavu nedělali, zkrátka pojedeme co to dá a uvidíme po čtyřech hodinách.

Honza

Tentokrát jsem se postavil na start já, tak trochu pro případ, aby rychlík Kolda mohl v případě těsného souboje dojíždět. Startovní procedura proběhla v poklidu, všichni vyrazili směrem k šikaně a kupodivu jí i protekli… hned ve třetím kole vyjel safety car, kvůli lehkému pádu „Zeber“ (motorka zůstala na trati) a já jsem si hlídal v klidu Petra Pastora, který byl tři pozice přede mnou. Ne moc dlouho. Sotva zmizel safety car, mně někdo v levé zatáčce před technickou pasáží ukradl přední kolo a šel jsem do kačera… „A závod je v hajzlu,“ proletělo mně hlavou, ještě když jsem zadkem oral kačírek. Naštěstí se mně podařilo motorku posbírat a dokodrcat se na ní do boxů, aby Kolda rychle vystřídal. Já už jsem byl ze závodu out – prasklá nádrž. Zde jen malé intermezzo – v závodě se mně povedlo upadnout za mou „kariéru“ třikrát a vždycky v Mostě. Ta trať mě nemá ráda a já nemám rád ji! Navrhuju ji vyřadit navždy ze závodního kalendáře J...

Kolda

Honza sice na startu pár míst ztratil, ale na to se zas tak moc nehraje. Naše hlavní konkurence na titul, kluci z Motorobert, byla na dostřel, takže pěkně v klidu, vždyť jsou před námi ještě čtyři hodiny. Po pár kolech vyjel SC, ale Honza jede, takže dobrý. SC zajel a já usedám ke kvalitní černobílé televizi Merkur (díky Plejbo), abych sledoval jak si Honza vede. Jsem připraven v plné polní, pro případ nějaké eventuality na startu. Tohle umí Honza okaučovat perfektně. Další průjezd a já vidím HKT Racing až na dvacátém fleku. Sakra, rychle burcuju ostatní a skáču na motorku. Asi po třech minutách se do boxu dovalí Honza na kouřící lokomotivě místo motorky a zpod kombinézy vyštrachá transpondér, který mekaniko bleskurychle přehazuje.

Honza

Sotva jsem se v boxech stačil počastovat nejhoršími nadávkami v galaxii, dozvěděl jsem se, že Petr Pastor to zahodil také, ale jen lehce a pokračuje dál. Aby toho nebylo málo, v tom samém střídání spadl ještě jednou, ale opět se sebral jel… tím pádem jsme se my i Roberti propadli pořadím, ale stále jsme na ně ztráceli. Navíc při umístění na horších pozicích jsou rozdíly v bodování minimální, takže jsme pořád měli k celkovému vítězství hodně daleko.

 

Kolda

Vyrážím na zteč. Myšlenky  co se asi stalo  pouštím z hlavy a soustředím se na jízdu. Jsem plný sil, takže se mi jede výborně. Po drobných zmatcích na boxové signalizaci vidím, že jsme v kategorii na osmém místě, ale Motorobert je pátý! Asi měli taky nějaký problém. Tahám co to dá a po ujetých 28 kolech zajíždím na střídání. Od Honzy se dovídám, že mu někdo v nájezdu na technickou ukradl přední kolo, ale že si není vědom žádné chyby. Teď už je to fuk. Dokonce i Peťa Pastor to dvakrát položil, ale i zvedl a proto není náskok Motorobert tak dramatický. Honza vymýšlí strategii a já se chystám na další rundu. Pimpiš jede na jistotu a rozhodně není v lehké situaci, protože v CEC2 spadl ve vracáku a navíc nám jde o titul.

Honza

Přesně tak. Místo mě naskočil po urputně stahujícím Koldovi náš spolehlivý náhradník Vašek Pimper alias Pimpiš. Já jsem skučel u televize a počítal, co by se všechno muselo stát, aby se ještě mohlo něco stát… A ono to skutečně přišlo. Sotva přijel Pimpiš a Kolda obkroužil jedno kolo, spadl, bohudík pro nás, Alan Krecar z MotoRobert a ještě ke všemu tak nešťastně, že motorka musela na vozejk traťáků. V tu chvíli jsem už přestal celý závod chápat, protože tolik zvratů v necelých dvou hodinách už bylo prostě moc…

Kolda

Znovu na dráze. Po pár kolech vyjíždí SC a pomáhá nám. Díky němu totiž stahujeme dalšího soupeře před námi - Mechanic toys. Při nájezdu pod boxy vidím co se stalo. Žlutá Ducati, Alan si ustlal. Tohle jsem mu nepřál, ale tím pádem se dostáváme před ně a zase atakujeme celkové první místo. Po zajetí SC volím „opatrnější“ tempo, vědom si náskoku, který mi kluci na boxovce ukazují.

Po 29 kolech zajíždím na střídání a jede Pimpi, který jede parádně a baví ho to až tak, že ani nevidí smluvený signál zajetí do boxů. Nastupuju na posledních 40 minut a modlím se, aby se nevyskytl nějaký technický problém.

Honza

Díky Alanově pádu už jsme měli celkem velký náskok na celkové první místo, ale Kolda s Pimpišem jeli stále kudlu. A nakonec se to setsakramentsky vyplatilo! Kolda se v posledním střídání přesypal přes druhé RD moto a z boxu dostal signál, že už může jet jistotu. Jenže kluci z MotoRobert nic nevzdali a tahali taky čertovsky (Marek Hartl dokonce na půjčené ducati, neboť převodovka jeho R1 neustála ranní kvaldu), protože endurance je krutý a stát se mohlo ještě hodně, zvlášť když to tak pěkně začalo. A taky že ano, těsně před koncem se Moto Robert dostali na místo čtvrté a v kole posledním došel prozatím třetím RD moto benzín. Takže konečné pořadí: první v závodě bezkonkurenčně rychle a spolehlivě jedoucí Vangelas (v okleštěné sestavě dvou pánů Alina a Petra - Laki ještě nedoléčil zlomenou kličku), druzí HKT Racing a třetí mocně finišující Moto Robert. I tohle pořadí stačilo, abychom o půl bodíku!!! Vyhráli celý letošní CEC v kategorii EC SBK!

Kolda

Dojíždím závod, poslední minuty. Jsme v kategorii druzí, ovšem Motorobert rovněž stahuje a kluci jsou už čtvrtí. Na prvním místě jedou s přehledem Vangelas. Delší dobu se nechám vodit jedním z Vlčáků a asi dvě kola před koncem potkávám ploužícího se Dejva. Bohužel mu došel benzín. Poslední kolo a BINGO, my to dokázali!!!! Radost je obrovská. V boxu sice při pokusu o burnout málem přeskočím mekanika a následně si pěkně narazím koule :o), ale je to táááám… :o)))))))))

HKT Racing ve složení Kolda a Honza s náhradníky Špagetou, Pimpišem a Padrem vyhrávají celkové pořadí kategorie EC SBK Czech Endurance Cup 2010!!!

And special thanks to: mekaniko Davidovi, že to s námi celý rok vydržel (a my s ním :-)), našim skvělým rodinkám, které nám nevyměnily zámky ode dveří a všem co nám během celého roku pomáhali, nebo nám prostě jen fandili (třeba proto, že nemohli být s námi, že jo Dane). Ještě jednou Díky!!!

Výsledky CSC a CEC

--Honza a Kolda--

Komentáře
Vaše jméno:
Zpráva:

K tomuto článku nejsou zatím žádné komentáře.