naokruh.cz

Bike promotion aneb Brnem se rozloučíme

Po posledním závodě CEC2 v Mostě jsem si myslel, že už pro mne sezona 2011 skončila. Po dvou týdnech jsem si ale řekl, že ruce mne budou určitě svrbět celou zimu a hledal jsem ještě nějakou možnost se svést. Přemýšlel jsem nad Pannoniaringem, kde jsem letos sezonu otvíral. Když ale přišla nabídka na Brno s Bike promotion, kteří tam byli celý poslední zářijový týden a se kterým jsem měl po čtvrtém závodu CEC2 nevyřízené účty,  nebylo co řešit. Víkend u mne z pracovních důvodů nepřicházel v úvahu, takže rozhodnutí padlo na středu, 28 září, která byla díky stánímu svátku volná ;-)

Rychle jsem obvolal zbytek našeho týmu, který nebyl vůbec proti. To tam bude silná sestava ;-) No a protože se moje idea skvělého ježdění s výbornou agentůrou líbilo i kamarádům ze Zlína, věděl jsem že se rozrosteme ještě o Standu Vaculíka a velkého harcovníka po závoních tratích, Jardu Havrdu.

V úterý večer dojíždím do paddoku jako první a říkám si, jestli jsem si nespletl termín. V paddocu bylo méně než poloprázdno. To jsem snad ještě v Brně nezažil. No nic, vybral jsem místo a počkal na zbytek Zlínské sestavy. Staník s Jardou si samozřejmě dovezli bydlík, takže rozdělání první části zázemí bylo otázkou chvilky a zbytek večerat tak mohl probíhat v poklidném rozhovoru u něčeho dobrého...a že ve Zlíně umíme pálit dobroty snad ani není potřeba mluvit :-D.

Ráno vstávám brzo a děsím se toho, jaká bude venku teplota, nebo spíš kosa. Naštěstí jsem velmi mile překvapen a právě vycházející slunce u mne taky boduje.   U stanu potkávám Pavla, který dorazil v noci. Před osmou hodinou už je na nohách celý zbytek výpravy, takže se jdeme zaregistrovat.

Na registraci se postupně scházíme všichni, když postupně doráží ještě Petr s Matesem. Celý den se bude jezdit ve 3 výkonostních skupinách, když si každý múže vybrat, zda bude chtít půl den, či den celý, který tvoří 6x20 minut strávených na trati a nebo si za malý příplatek zvolí ještě 20x60min open pit lane. Prostě kluci němečtí nám to naservílovali se vší parádou a jejich precizním zpracováním. Jedinou vadou na kráse je potom registrace, kterou mimochodem dělá Radek Matoška (několikanásobný účastník Rally Paříž Dakar, dvojnásobný vítěz klubové soutěže na Six Days a podobně ;-)). Ta je totiž zpomalena o naše české kolegy, kteří na okruh zavítali skoro poprvé a jali se různě kombinovat kolik a jak jich pojede za co nejméně peněz :-(

Po registraci potom zbytek týmu vybaluje svoje fidlátka a připravuje stroje. Paddock je pořád hooodně prázdný a ja si říkám, že dneska by to šlo ;-) Po deváté hodině se strojím do gala a vyjíždím na rozehřátí a několik málo kol spolu se Staníkem do open pit lane. Vzadu mám tvrdou Dunlopku, která má za sebou celý dlouhý závod v Mostě, takže se mi nechce moc riskovat. Gumy přestože už za sebou mají snad 100 kol drží, jen ve výjezdech malují čáry na zem. Na trati je snad 15 motorek, což je neskutečné. To se taky projevuje na časech, když hned v pátem kole jezdíme 2:18. Cítím se na motorce skvěle, na nic netlačím, užívám si jízdu a taky to, že po smolném červencovém pádu a tápání a trápení se v Brně jsem zase tam, kde bych chtěl ;-)

V deset se k nám potom přidává i zbytek. Snažím se jet před Petrem a jeho BMW, abych od něho zase vyzjistil nějaké ty infomace co a jak. Po několika kolech  mne ale předjíždí a postupně se vzdaluje. Přesto jde čas dolů a já se hned ve druhé jízdě dostávám pod svůj dosavadní osobák a zajíždím 2:17:3. Kež by tam dnes padlo šestnááááct.

Dopoledne pokračuje ve skvělém tempu. Na trati se v žádné skupině snad neobjevuje více než 25 motorek, což je na Brno perfektní. Všichni si jízdu užíváme, Jarda se seznamuje se svou novou litrovou K7, který jak sám říká je trochu jiné kafe naž jeho ostrá 250 tka a přes svůj věk prohání mnohem mladší borce a nedává svůj skalp lehce.

My se na dráze honíme s Petrem a Staníkem pořád dokola. A o tom, jak to poslední zářijový týden v Brně jezdilo svědčí fakt, že jsme si všichni ustanovili svoje nové Brněnské osobáčky. Já se nakonec bez velkých problému dostal na pro mne „nemyslitelných“ 2:15,4, na kterých se usadil i Staňa a Petr si se svým BMW zajel neskutečných 2:11,1 ;-). Stejně tak to jezdilo i Matesovi s Pavlem, který ale nakonec sezonu nezakončil ouplně nejlíp, když ho v jedné z odpoledních rozjížděk vidím v kačeru v poslední levé zatáčce :-( (bohužel mu nějak nevyšel plán na sezonu bez pádů, ale jak se říká, kdo nepadá nezrychlí a naštěstí to dopadlo jen kosmetikou – ještě že je ta zima tak dlouhá).

Jenže všechno jednou končí a slunce už začíná mizet za horizontem, takže nezbývá, než začít balit fidlátka. Naposledy letos opouštím brány brněnského okruhu, ale tentokráte je to louční v dobrém. Letošní sezonu jsem uzavřel časem, ve kteý jsem snad ani nedoufal, na akci s partou skvělých lidí, parťáku do nepohody a s agenturou, která ví přesně co chce a jak by takové ježděnína okruhu mělo vypadat.

P.S.: Všechni, kteří jste chtěli na tuto akci Bike promotionu dorazit a na poslední chvíli si to rozmysleli, tak mám jeden vzkaz od celé výpravy: „Vaše smůůůůůla :-D“

Jirka "Jiřina" Plesník